Zápis a jak na něj našeho předškoláka co nejlépe připravit 2. část

Sluchové vnímání

Rozvíjení sluchové pozornosti je velmi důležité pro školní docházku, a proto budeme tomuto tématu věnovat více času.

Ve škole je důležité, aby dítě dokázalo zaměřit svou pozornost na to, co učitelka říká, jaké pokyny sděluje. V dnešní velmi hlučné době je to opomíjená stránka přípravy. Musíme si uvědomit, že dítě žije ve velmi hlučném prostředí. Téměř celý den je ve školce s dalšími skoro 30 dětmi. Tedy neustálý ruch, mluvení ostatních dětí, manipulace s hračkami.

Jediná chvilka ticha je v odpoledním klidu.

A když přijdete s dítětem odpoledne domů, zapnete pračku, zapnete myčku, v kávovaru si uděláte kafe, zapnete si televizi (jenom jako kulisu) a do toho se ptáte dítěte, jak se mělo ve školce. A o víkendu se „projdete“ po nákupním středisku, kde neustále hraje hudba. Hluk, který dospělý ani nevnímá, dítě opravdu ruší. Jediné, co může udělat je, že přestane vnímat. Dítě ale neumí „vypnout“ pouze něco z toho.

Dítě prostě přestane vnímat všechno.

Včetně nás, když mu říkáme, že na červenou nechodíme přes cestu, že se má vysmrkat nebo že nemá strkat prsty do dveří.

V odborné literatuře se tento jev označuje jako syndrom zavřených uší.

Dítě, které nevnímá své okolí, má problémy „zaregistrovat“ informace a pokyny, které říká učitelka všem ve třídě najednou. Vidím to denně ve škole, a to nejen v 1. třídě, ale i u starších dětí. Některé děti prostě „vypnou“ pokud učitelka nemluví přímo k nim. Dítě potom samozřejmě neslyší, jaké pokyny učitelka řekla, a musí si je zjišťovat dodatečně – kouká kolem sebe a zjišťuje, co dělají ostatní spolužáci. Jenže než to zjistí a provede, ostatní děti už píšou cvičení nebo počítají příklady, které dostaly za úkol vypracovat. Dítě je tak s provedením cvičení pozadu a nestíhá tempo, protože většina dětí už svoji práci dokončí. Často jsou pak rodiče bezradní, protože ani vyšetření na pedagogicko – psychologické poradně neprokáže žádné poruchy učení.

  Vše je způsobeno jen tím, že se dítě nenaučilo vnímat lidský hlas, a tak pokud není učitelka otočena přímo na něj, nemá s dítětem oční kontakt a nesděluje pokyny pouze jemu, tak dítě prostě nevnímá.

Ale nejedná se jen o plnění pokynů, které učitelka ve třídě sděluje.  Jde i o vysvětlení nového učiva, které je v českých školách prováděno zejména a převážně tzv. frontální výukou, kdy učitel stojí před žáky a něco jim vysvětluje. Frontální výuka je  nejběžnějším typem výuky v českých školách.

TIP: V předškolní přípravě se tedy zaměřte na to, aby v místnosti, kde si dítě hraje (a později i při psaní úkolů a přípravě do školy) bylo alespoň relativní ticho a dítě se tak naučilo vnímat lidský hlas. Omezte zvuky, které vy vnímáte jako kulisu a dopřejte dítěti klid na to, aby se naučilo Vás doopravdy poslouchat. K tomu samozřejmě směřují mnohá cvičení, které si můžete stáhnout dole v odkaze.

Jako první Vám předkládáme cvičení, které určitě všichni znáte – čteme dítěti pohádku a dítě “přečte” obrázek, který se v textu vyskytne namísto slova. Při čtení uděláme pauzu, aby dítě vědělo, že je “na řadě se čtením”, případně čteme tak, že dítě na text vidí a my ukazujeme prstem, kde právě jsme.

Pohádku O řepě si můžete stáhnout zde.

Druhé cvičení je opět založeno na pozornosti dítěte. Je to stejné cvičení, které jsme v minulém týdnu prováděli u zrakové pozornosti. Protože pokud už dítě hádanky i obrázky dobře zná, můžeme stejným cvičením procvičit i sluchovou pozornost a paměť, a to tak, že obrázky jen přečteme – bez toho, aby je dítě vidělo, a pak dáváme hádanky. Dítě tak vlastně musí uhodnout pouze na základě sluchu.

Cvičení Hádej na co myslím, si můžete stáhnout zde.